Zelí není k ničemu dobré a nejhůře vychází krčmářům, vinařům a všem řemeslníkům okolo Dionýsa, protože zelí je jediná rostlina, okolo níž se vinná réva neovine.
Místo v díle Kniha I, 67
3 výklady z 3 pramenů.
Obě knihy je nesnášejí a právě ta shoda je celým čtením. Miller začne bez okolků — snít o zelí je zlé — a potom ze zelené hlávky vyvodí nevěrnost v lásce a nevěru v manželství, a z krájení pohromu, kterou si člověk okolo sebe stahuje marnivými výdaji. Artemidóros je nesnáší stejně a pojmenuje, komu je nejhorší: zelí není k ničemu dobré a nejhůř vychází šenkýřům, vinařům a všem řemeslníkům okolo Dionýsa, neboť zelí je jediná rostlina, okolo níž se vinná réva neovine. An-Nábulusí v něm čte člověka: velkého, hrubého, neurvalého beduína, a kdo drží hlávku zelí, usiluje o něco, k čemu se nedostane, nebude-li hrubý sám. Dodá, že je zlé pro všechny a nejhorší pro trhové a pro ty, kdo se starají o vinice — a potom přidá důvod, na němž celé čtení stojí, že slovo pro zelí zní jako slovo pro soužení.
Tento odstavec je generovaný modelem. Shrnuje prameny výše, nepochází ze žádného z nich a není připsaný nikomu.
Zelí není k ničemu dobré a nejhůře vychází krčmářům, vinařům a všem řemeslníkům okolo Dionýsa, protože zelí je jediná rostlina, okolo níž se vinná réva neovine.
Místo v díle Kniha I, 67
Ve snu je to velký, hrubý a neurvalý beduín. Kdo viděl v ruce hlávku zelí, usiluje o něco, k čemu se nedostane, nebude-li hrubý a neurvalý. Zelí je zlé pro všechny lidi, a zvláště pro trhové a pro ty, kdo se starají o vinice; a zelí je soužení.
Oddíl písmeno káf
Snít o zelí je zlé. Nepořádek se může rozbujnit ve všech podobách. Snít, že vidíš zelené zelí, znamená nevěrnost v lásce a nevěru v manželství. Krájet hlávky zelí znamená, že okolo sebe marnivými výdaji stahuješ pouta pohromy.