Zabíjení

7 výkladů z 3 pramenů.

Obrázek je vygenerovaný modelem. Není to dobová rytina a nepochází z žádného z pramenů.

Miller soudí zabití podle toho, kdo je zabit: bezbranný muž znamená žal a nezdar a zabít v obraně nebo zabít divou zvěř znamená vítězství a vzestup v postavení. An-Nábulusí je soudí jako hřích a potom učiní jednu výjimku, která motiv obrátí naruby, jelikož kdo se vidí, že zabíjí sám sebe, učinil pokání upřímným pokáním. Úkon, který anglický zdroj čte jako prohru, je ten, který arabský čte jako to, že se člověk nakonec dává do pořádku. Artemidóros čte zabití podle toho, kdo je schopen učinit to, co sen říká. A jeho případy potom stojí na tom, kdo zabíjí: muž, jemuž se zdálo, že jej zabíjí jeho pán, byl jím osvobozen, neboť příčina té smrti byla i příčinou té svobody a pán ji dát mohl, zatímco ten, komu se zdálo, že jej zabíjí spoluotrok, svobodný se nestal, neboť spoluotrok jej osvobodit nemohl, nýbrž dostal se s ním do nevraživosti, jelikož ti, kdo zabíjejí, nejsou přáteli těch, koho odpraví. Dva další případy čtou nůž jako výrok od druhých lidí: herci, který se chystal soutěžit v Římě, se zdálo, že podřezává hrdla obecenstvu a soudcům, a prohrál, neboť s podřezanými hrdly mu hlasy dát neměli; a otci, který přivedl syna do Olympie, se zdálo, že chlapec s podřezaným hrdlem je pohřben na stadiónu, a ten chlapec se stal olympijským vítězem, jelikož mrtvý člověk dostane nápis, tak jako jej dostane vítěz.

Tento odstavec je generovaný modelem. Shrnuje prameny výše, nepochází ze žádného z nich a není připsaný nikomu.

Řecký snář

Vidět lidi, jak jsou zabíjeni, je však dobré, protože to znamená, že všechno, co má člověk před sebou, už dospělo ke konci, jelikož zabití je znakem skončení.

Místo v díle Kniha III, 10

Například někomu se zdálo, že jej zabíjí jeho pán. Ten, kdo jej zabíjel, jej propustil na svobodu, neboť smrt znamenala právě toto; vždyť kdo byl příčinou smrti, byl i příčinou svobody — a mohl ji dát.

Místo v díle Kniha IV

Avšak ten, komu se zdálo, že jej zabíjí druh v otroctví, svobodným se nestal — ten druh jej totiž propustit nemohl — ale dostal se s ním do nepřátelství; ti, kdo zabíjejí, nejsou totiž přáteli těch, které odpravují.

Místo v díle Kniha IV

Hérakleidés z Thyateiry, který se chystal v Římě soutěžit v zápolení tragédů, viděl ve snu, že podřezává divákům a soudcům hrdlo: neuspěl. Vždyť člověk by nezabíjel přátele, ale nepřátele; sen mu tedy jistým způsobem říkal, že diváci a soudci mu budou nepřáteli — a navíc, podřezáni mu už neměli jak dát hlasy.

Místo v díle Kniha IV

Jistému člověku, který přivedl svého syna jako zápasníka na Olympii, se zdálo, že chlapce hellanodikové podřízli a pohřbili jej na stadionu. Chlapec se právem stal olympijským vítězem; vždyť je příznačné, že mrtvý dostane nápis tak jako olympijský vítěz a že se o něm mluví jako o blaženém.

Místo v díle Kniha V

Ὀνειροκριτικά (Oneirokritika)

Artemidóros z Daldidy; vydal Rudolf Hercher

2. století; Hercherovo vydání 1864 · řecko-římská

samotný pramen antické tradice, z něhož ostatní čerpají

O tomto pramenu

Pět knih řecké prózy z 2. století, nikoli abecední snář: výklady stojí uvnitř vyargumentovaných kapitol a autor u každého říká, proč tak zní. Je to pramen, z něhož ostatní evropské a arabské snáře čerpají — i tam, kde jej nejmenují.

Práva: volné dílo

Odkud je text: https://archive.org/details/bub_gb_CRwTAAAAQAAJ

Arabský snář

Ve snu je to hřích, takže kdo vidí, že se zabíjí, konal upřímné pokání. A kdo vidí, že zabil člověka, páchá velký hřích, tak jako kdyby viděl, že spáchal velký hřích, zabil člověka. A kdo vidí, že je zabit, tomu se prodlouží život a dosáhne mnohého dobra od kmenů. A kdo vidí, že zabil muže bez podříznutí hrdla, ten zabitý dosáhne dobra; a podříznutí hrdla je křivda. A viděl-li, že zabil duši, bude zachráněn od žalu, podle slova nejvyššího: a zabil jsi duši a my jsme tě zachránili od žalu. A kdo vidí, že zabíjí sám sebe, ten viděl dobro. A viděl-li otrok, že jej jeho pán zabil, ten pán jej propustí na svobodu. A kdo vidí, že byl zabit a nevěděl, kdo jej zabil, ten je člověk, který zanedbává zákon; a věděl-li, kdo jej zabil, přemůže svého nepřítele a bude mu dáno vítězství nad jeho vrahem. A kdo vidí, že zabil muže a z jeho krčních žil teče krev, ten zabitý dostane od vraha z jeho jazyka to, co nenávidí; a říká se, že ten zabitý dosáhne od vraha dobra. A kdo zabil duši úmyslně a nespravedlivě, je neposlušný. A kdo se přiznal k zabití duše, dosáhne správy, podle slova nejvyššího: řekl, Pane můj, zabil jsem jednoho z nich; a dosáhl správy po svém přiznání. A kdo vidí, že byl zabit, ten zapřel modlitbu nebo ji opustil. A kdo vidí, že zabil své dítě, dosáhl obživy. A kdo vidí, že zabil dvě stě duší, tomu bylo splaceno dvě stě dirhamů dluhu a byla z něho sňata starost. A kdo vidí, že byl zabit na cestě Boží, poukazuje to na zisk a na obchod a na splnění slibu; a snad ten, kdo to snil, zemře bodnut nebo zasypán nebo utopen nebo na nemoc břicha. A chtěl-li ten zabitý svědčit před soudcem, jeho svědectví bylo přijato. A snad se mu dostane dlouhého světa a zjevné přízně.

Oddíl písmeno qáf

Navonění lidí výkladem snů

Abd al-Ghaní an-Nábulusí

před 1731; první tisk Kairo 1858 · arabsko-islámská

nese antickou tradici po Artemidórovi

O tomto pramenu

Arabský snář damašského učence an-Nábulusího, abecední slovník dvou a půl tisíce hesel. Z antické tradice čerpá přímo: Artemidóra přeložil do arabštiny Hunajn ibn Isháq v 9. století. Výklad tu téměř vždy míří na postavení, majetek a víru snícího, nikoli na jeho city.

Práva: volné dílo

Odkud je text: https://shamela.ws/book/1217

Miller

Snít, že zabíjíš bezbranného člověka, věští žal a nezdar ve věcech. Zabiješ-li někoho v obraně nebo zabiješ divou zvěř, znamená to vítězství a vzestup v postavení.

Deset tisíc vyložených snů, aneb Co je ve snu

Gustavus Hindman Miller

1901 · americká viktoriánská

nese úlomky antické tradice bez jejího systému

O tomto pramenu

Americký snář, který jako jediný zde zná telefon, železnici či výtah. Doktrinálně je nejvíce rozpadlý: drží úlomky antické tradice bez systému, který je kdysi držel pohromadě.

Práva: volné dílo

Odkud je text: https://www.gutenberg.org/ebooks/926