Zdálo se mu, že jeho milá zemřela; a zanedlouho zemřel i on sám, zbaven požitku, který mu byl nejmilejší.
Místo v díle Kniha I, 2
3 výklady z 2 pramenů.
Dvě čtení tak vzdálená, jak se dva výklady téhož snu mohou dostat. Artemidóros zaznamená případ a nic k němu nepřidá: muž snil, že mu zemřela milenka, a po chvíli zemřel on sám, obrán o požitek, který mu byl nejsladší. Sen tedy nepadl na ni, nýbrž na něj. Freud o jednotlivý symbol nejde vůbec a mluví o celé té třídě snů: při snech o smrti milých osob si potlačené přání našlo cestu, kterou obejde cenzuru a její zkreslení, a nikdy při tom nechybí to, že snící ve spánku cítí bolestné pocity. Část takových snů přitom odkládá stranou, protože při rozboru znamenají něco jiného než to, co obsahují, a mají zakrýt jiné přání. Jeden pramen tedy vypráví naplněnou předzvěst a druhý tvrdí, že předzvěst v tom není žádná. Toto je navíc jedno z mála míst celého snáře, kde je Freud vůbec citován: v této knize je pojednáním, nikoli slovníkem, a stojí jen tam, kde psal skutečně on.
Tento odstavec je generovaný modelem. Shrnuje prameny výše, nepochází ze žádného z nich a není připsaný nikomu.
Zdálo se mu, že jeho milá zemřela; a zanedlouho zemřel i on sám, zbaven požitku, který mu byl nejmilejší.
Místo v díle Kniha I, 2
Ve snech o smrti drahých osob nalezla potlačená žádost cestu, po níž se může vyhnout cenzuře — a zkreslení, které cenzura podmiňuje. Nikdy nechybějícím průvodním zjevem potom je, že se ve snu pociťují bolestné dojmy.
Místo v díle Die Traumdeutung, V.D.β
Sny první skupiny smíme nechat stranou; nemají nárok platit za typické. Rozebereme-li je, zjistí se, že znamenají něco jiného, než co obsahují, že jsou určeny k tomu, aby zakryly jakousi jinou žádost.
Místo v díle Die Traumdeutung, V.D.β