Někomu se zdálo, že na něj náhle dolehli jeho spolustolníci a rodoví druhové a řekli mu: přijmi nás a dej nám večeři; a že on sám řekl: peníze nemám ani to, z čeho bych vás přijal. A potom, že je odehnal. Druhý den jej zastihlo ztroskotání, a když přišel do největšího nebezpečí, jen těžko se zachránil — sen se mu vyplnil příhodně a podle rozumu. Je totiž u spolustolníků zvykem vcházet i do domů mrtvých a tam večeřet, a o tom přijetí se říká, že je dává mrtvý, za úctu, kterou spolustolníci mrtvému vzdávají. A to, že je nepřijal, příhodně značilo nebezpečí; jelikož však on sám převzetí na sebe nevzal, příhodně se zachránil: ti, kdo na něj dolehli a měli zavřené oči, … jejich přijetí na něj bylo tlačeno. A ztroskotání proto, že je odehnal pro nedostatek peněz.
Místo v díle Kniha V