Někomu se zdálo, že vidí svou vlastní ženu, jak sedí v nevěstinci v purpurových šatech, a my jsme úsudek nečinili ze šatů ani z toho, že sedí, ani z ničeho jiného než ze samotného nevěstince. Z toho, komu se zdálo, se stal výběrčí daní, neboť jeho práce byla bez barvy; ženu totiž pokládáme za řemeslo nebo podnik toho, komu se zdálo.
Místo v díle Kniha IV
Bylo by dobré vejít do nevěstince a zase z něj vyjít, protože nemoci vyjít je zlé.
Místo v díle Kniha I, 78
Znám člověka, jemuž se zdálo, že vešel do nevěstince a nemohl vyjít. Ne po mnoha dnech umřel a sen se mu vyplnil podle rozumu: to místo se totiž nazývá obecným, tak jako to, které přijímá mrtvé.
Místo v díle Kniha I, 78
Ty ženy však nemají s tím místem nic společného: samy značí dobré věci, ale místo dobré není. Proto je výhodnější vidět ve snu ty nevěstky, které se potulují.
Místo v díle Kniha I, 78