Lichocení

5 výkladů z 3 pramenů.

Obrázek je vygenerovaný modelem. Není to dobová rytina a nepochází z žádného z pramenů.

Oba zdroje postaví lichocení na opačné strany mravní knihy. Miller pro ně nemá dobré slovo: hledat obdiv věští, že snící bude nabubřele zastávat nezasloužená čestná místa, a nabízet jej znamená, že se vzdá něčeho drahého v naději, že si tím poslouží v hmotných věcech. An-Nábulusí čte totéž chování jako ctnost a přivede na to hadís — lichocení a smiřování jsou dokladem nesobeckosti, nábožnosti a almužny, neboť to, že věřící smiřuje druhé v obraně své cti, je samo almužnou. Artemidóros stojí při Millerovi a důvod zaostří: lichotit je k užitku jen těm, kdo si z toho učinili zvyk, a ostatní to sníží, neboť lichotníci jsou menší vedle těch, jimž lichotí, a být chválen není k užitku nikomu, nejméně od známého, neboť od toho je třeba čekat zradu. Úkon je týž — říci to, co druhého uhladí — a jeden zdroj v tom vidí člověka, který si kupuje místo, jaké si nezasloužil, zatímco druhý člověka, který platí z vlastní důstojnosti za pokoj, a tu platbu počítá za milodar. Další arabské čtení věc uzavře otázkou, k čemu to lichocení je, a je blíže Millerovi než onen hadís: podlézat pro něco z majetku tohoto světa je zavrženo, podlézat pro poznání, které chce člověk uvádět do života, přináší čest, a v obou případech to tomu, kdo je na to zvyklý, není k vině, a tomu, kdo není, je to ponížení.

Tento odstavec je generovaný modelem. Shrnuje prameny výše, nepochází ze žádného z nich a není připsaný nikomu.

Řecký snář

Lichotit je k prospěchu jen těm, kdo to mají ve zvyku; ostatní to ponižuje, protože kdo lichotí, je menší než ten, komu lichotí.

Místo v díle Kniha IV

Nechat si lichotit neprospívá nikomu, a nejméně od někoho známého: od toho totiž je třeba očekávat zradu.

Místo v díle Kniha IV

Ὀνειροκριτικά (Oneirokritika)

Artemidóros z Daldidy; vydal Rudolf Hercher

2. století; Hercherovo vydání 1864 · řecko-římská

samotný pramen antické tradice, z něhož ostatní čerpají

O tomto pramenu

Pět knih řecké prózy z 2. století, nikoli abecední snář: výklady stojí uvnitř vyargumentovaných kapitol a autor u každého říká, proč tak zní. Je to pramen, z něhož ostatní evropské a arabské snáře čerpají — i tam, kde jej nejmenují.

Práva: volné dílo

Odkud je text: https://archive.org/details/bub_gb_CRwTAAAAQAAJ

Arabský snář

Je to ve snu důkaz nezištnosti a zbožnosti a almužny. Řekl, nechť mu Bůh žehná a dá mu mír: „Smířlivost věřícího na obranu jeho cti je almužnou.“

Oddíl písmeno mím

Kdo viděl ve snu, jako by někomu lichotil pro něco ze statků tohoto světa, to je nežádoucí. A viděl-li, jako by mu lichotil pro vědění, které chce uvést ve skutek, nebo pro dílo ze zbožných skutků, v němž hledá jeho pomoc, dosáhne cti a jeho víra se uzdraví a dosáhne toho, co hledá. A říká se, že lichocení tomu, kdo je na ně ve svých poměrech zvyklý, není ve výkladu nežádoucí; a tomu, kdo na ně zvyklý není, je poníženost a potupa. A přišlo-li lichocení od ženy, kterou zná, poukazuje to na to, že bude zachráněn z ruky svého nepřítele. A konání lichocení a pochlebování je ve snu důkazem upřednostňování druhých a zbožnosti a almužny.

Oddíl písmeno tá

Navonění lidí výkladem snů

Abd al-Ghaní an-Nábulusí

před 1731; první tisk Kairo 1858 · arabsko-islámská

nese antickou tradici po Artemidórovi

O tomto pramenu

Arabský snář damašského učence an-Nábulusího, abecední slovník dvou a půl tisíce hesel. Z antické tradice čerpá přímo: Artemidóra přeložil do arabštiny Hunajn ibn Isháq v 9. století. Výklad tu téměř vždy míří na postavení, majetek a víru snícího, nikoli na jeho city.

Práva: volné dílo

Odkud je text: https://shamela.ws/book/1217

Miller

Sen, že vyhledáváš lichocení, věští, že budeš okázale zastávat nezasloužená čestná místa. Nabízíš-li lichocení, výslovně se rozloučíš s něčím drahým v naději, že tím posuneš své hmotné zájmy.

Deset tisíc vyložených snů, aneb Co je ve snu

Gustavus Hindman Miller

1901 · americká viktoriánská

nese úlomky antické tradice bez jejího systému

O tomto pramenu

Americký snář, který jako jediný zde zná telefon, železnici či výtah. Doktrinálně je nejvíce rozpadlý: drží úlomky antické tradice bez systému, který je kdysi držel pohromadě.

Práva: volné dílo

Odkud je text: https://www.gutenberg.org/ebooks/926