Ve snu je to víra člověka, nebo jeho živobytí, nebo jeho bohabojnost, nebo jeho poznání, nebo dobrá zvěst, podle slova Božího: vezměte tuto mou košili. A oblékl-li si ji muž, je to žena, kterou si vezme; a ženě muž, kterého si vezme, podle slova Božího: ony jsou vám oděvem a vy jste oděvem jim. A oblékl-li si muž košili a ona se roztrhla, obejde se bez své ženy; a rozpadla-li se ve švu, odloučí se od ženy nebo od svého společníka. A košile je postavení člověka v jeho víře i v jeho světě. A kdo viděl, že si oblékl košili bez dvou rukávů, je to krása jeho víry bez majetku, neboť majetek je to, co je v ruce, a on v ruce nic nemá, a to je rukáv. A kdo viděl, že se mu roztrhl výstřih košile, tomu se otevřely dveře chudoby. A kdo viděl, že má mnoho košil, ten má na onom světě velkou odměnu a mnoho dobrých skutků; a bílá košile je víra. A kdo viděl, že mu košili darovali, je to dobrá zvěst. A kdo viděl, že má košili roztrhanou a špinavou, je to chudoba a starost a nesnáz, které jej zastihnou. A když žena viděla, že si oblékla novou košili, širokou a prostornou, je to dobrota jejího stavu ve víře i ve světě, nebo dobrota stavu jejího muže. A obléci si košili je stav toho, kdo si ji obléká, a rovněž její výstřih, a dobrota i zkáza obojího jsou ve stavu toho, kdo je nosí. A zelená košile poukazuje na víru a bílá rovněž, a modrá chválena není; a červená košile poukazuje na slávu a žlutá na nemoc. A vlhkost v oděvu poukazuje na překážku z cesty; a vyschla-li ta vlhkost, překážka pominula. A kdo viděl, že si oblékl košili bez výstřihu, bez límce a bez šňůrky u hlavy, poukazovalo to na jeho smrt. A kdo ze žen nebo z mužů viděl, že si oblékl košili s vyšívaným pásem, ten vykoná pouť nebo se vydá na cestu. A kdo viděl, že si oblékl krátkou košili, která nezakryla jeho rodidla a jeho koleno, ten je ve své víře nedbalý. A kdo viděl, že si oblékl košili ze dřeva, pocestuje po moři a nastoupí na loď; a byl-li nemocný, je třeba se o něj bát, že zemře. A kdo viděl na své košili napsaný verš z Koránu, ten se Koránu drží. A košile obarvená načerno poukazuje na starost a na žal tomu, kdo ji nosil. A kdo viděl, že si oblékl košili naruby, tomu se stav změnil v opak jeho zvyku; a někdy to poukazuje na to, že se svou ženou obcuje zezadu. A někdy je košile domem člověka, neboť zakrývá člověka tak, jak jej zakrývá jeho košile, a má čtyři rohy, a tak je to i s domem. A kdo viděl roztržený výstřih své košile, tomu se otevřely dveře chudoby. A kdo viděl svou košili rozpolcenou po délce, tomu přišlo ulehčení; a rozpoltila-li se napříč, je to řeč, která se mluví proti jeho cti. A kdo viděl svou košili rozříznutou zezadu, toho obviní řeč, která se mluví proti jeho cti, a on je jí nevinen; a byla-li rozříznuta zepředu, je ta řeč, která se o něm mluví, pravdivá, podle příběhu Josefa, nechť je nad ním pokoj. A kdo viděl svou košili z oblaku, toho zahrnulo dobrodiní. A vidění košile Josefa, nechť je nad ním pokoj, je posel se zvěstí, který vyráží z Egypta.
Oddíl písmeno qáf