Koruna

14 výkladů z 3 pramenů.

Obrázek je vygenerovaný modelem. Není to dobová rytina a nepochází z žádného z pramenů.

Miller čte korunu spíše jako změnu života než jako hodnost: změnu ve způsobu života, dalekou cestu z domova, nové známosti — a nosit ji znamená ztrátu osobního majetku, jediné čtení tady, při kterém koruna stojí nositele něco už tím, že ji má na hlavě. An-Nábulusí ji čte jako poznání, Korán a královskou moc, a potom čte kov: ženě je manželem moci a majetku, muži cizí mocí — ale zlato je mužům v Zákoně vytýkáno, takže koruna z holého zlata může být právě tím, co mu pokazí náboženství, zatímco zlato s drahokamy přinese bohatého cizince dobrého rodu. Vězeň, který to sní, bude vyveden a poctěn jako Josef, ledaže má nepřítomného syna — pak je ten syn jeho korunou a nezemře, dokud ho neuvidí. A vládce, který nosí zlato a zapírá, přijde o zrak, a čtení si ten důvod rozepíše: oko je náboženstvím, takže když odešlo náboženství, odešel s ním i zrak. Artemidóros čte korunu stejně a materiálů má podstatně více: vosk je zlý pro všechny a nejhorší pro nemocné, jelikož poeti nazývají smrt i kér; vlna značí travičství a svazující kouzla; sůl a síra to, že snícího budou tížit lidé nad ním postavení; zlato je nešťastné pro otroka i pro chudého a nemocnému věští rychlou smrt — bledé, těžké, chladné — a bohatým a vůdcům lidu je dobré. Potom rozhoduje místo: věnec, který značí něco dobrého, vychází zle, nosí-li se jinde než na hlavě, což dokazuje Zoilem, jenž viděl synům kotníky ověnčené olympijským olivovníkem a pohřbil je před soutěží.

Tento odstavec je generovaný modelem. Shrnuje prameny výše, nepochází ze žádného z nich a není připsaný nikomu.

Řecký snář

I ostatním lidem přivádějí odměny dobré i zlé věci ke konci, kdykoli někdo dojde až k věnci.

Místo v díle Kniha I, 62

Věnec ho však přivedl k tomu, že si vzal pannu, a to pro své svázání a proto, že oliva patří panenské bohyni; stalo se to i v Egyptě, neboť podle pověsti byla ta rostlina přenesena z Egypta do Athén.

Místo v díle Kniha IV

Věnce z vosku jsou zlé pro všechny, a nejvíce pro nemocné, neboť básníci nazývají smrt také kér.

Místo v díle Kniha I, 77

Věnce zhotovené z vlny věští pro svou pestrost travičství a svazující kouzla.

Místo v díle Kniha I, 77

Věnce ze soli nebo ze síry znamenají, že snícího zatíží lidé nad ním postavení, neboť jsou od přírody těžké a nemají v sobě nic příjemného.

Místo v díle Kniha I, 77

Snít o zlatém věnci je zlé pro otroka, nemá-li zároveň i to, co k takovému věnci patří — mám na mysli purpur a průvod; a zlé je i pro chuďase, neboť je to nad jeho stav. Prvního tedy budou mučit a druhého přistihnou při velkých zločinech — a je pravděpodobné, že i jeho budou mučit.

Místo v díle Kniha I, 77

Nemocnému věští rychlou smrt, neboť zlato je bledé, těžké a chladné, a proto se přirovnává ke smrti. Vynáší i skryté věci na světlo, protože na toho, kdo nosí zlato, se každý zahledí.

Místo v díle Kniha I, 77

U bohatých, u lidových vůdců a u těch, kdo se rozhodli vládnout davu, jsem ten věnec zaznamenal jako dobrý.

Místo v díle Kniha I, 77

Věnce, které znamenají něco dobrého, nejenže neznamenají nic dobrého, ale stávají se i zlými, když nejsou na hlavě, nýbrž na nějaké jiné části těla.

Místo v díle Kniha IV

Zóilos, který přivedl své syny na Olympii, aby soutěžili — jeden v zápase, druhý v pankratiu — viděl ve snu, že mají kotníky ovinuté olivou a divokou olivou. Měl velkou radost, neboť ty věnce jsou svěcené, vítězné a dávají se v Olympii; jeho synové však před zápolením zemřeli, protože věnce okolo kotníků nebyly daleko od země.

Místo v díle Kniha IV

Běžec, který byl v Olympii ověnčen v chlapeckém běhu, viděl ve snu, když měl zápolit na jiných hrách, že si v olympijském věnci jako v míse myje nohy. Na těch hrách prohrál.

Místo v díle Kniha V

Totéž znamená i královská výstroj, čili diadém, žezlo a purpurový plášť.

Místo v díle Kniha II, 30

Ὀνειροκριτικά (Oneirokritika)

Artemidóros z Daldidy; vydal Rudolf Hercher

2. století; Hercherovo vydání 1864 · řecko-římská

samotný pramen antické tradice, z něhož ostatní čerpají

O tomto pramenu

Pět knih řecké prózy z 2. století, nikoli abecední snář: výklady stojí uvnitř vyargumentovaných kapitol a autor u každého říká, proč tak zní. Je to pramen, z něhož ostatní evropské a arabské snáře čerpají — i tam, kde jej nejmenují.

Práva: volné dílo

Odkud je text: https://archive.org/details/bub_gb_CRwTAAAAQAAJ

Arabský snář

Poukazuje ve snu na vědění a na Korán a na království. A snad nošení koruny poukazuje na obnovu dítěte nebo města nebo na pokoření nepřítele. A žena, viděla-li korunu na své hlavě, vezme si vznešeného muže, jenž má moc nebo bohatství; a byla-li těhotná, porodila chlapce. A viděl-li ji muž na své hlavě, získá cizí moc; a přišlo-li na něho to, co jej napravuje, jeho víra je v bezpečí, jinak je v tom to, co kazí, neboť nošení zlata je mužům v Zákoně nežádoucí. A koruna může být manželka vysokého postavení, bohatá a zámožná, kterou si vezme. A viděl-li to ten, kdo je uvězněn ve vězení vládce, pak jej vládce propustí a jeho věc se stane váženou, tak jako se stala váženou věc Josefa, pokoj s ním, u krále, ledaže by měl nepřítomného syna, neboť pak nezemře, dokud ho neuvidí, a on je jeho korunou. A koruna vykládaná drahokamy je lepší než koruna ze samého zlata. A koruna je království cizinců nebo moc a vážnost muže. A viděla-li žena, že na její hlavě je koruna ze zlata vykládaná drahokamy, a byla bez muže, vzala si muže, jenž má světské jmění a majetek a vážnost a původ, málo nemocný, cizinec. A byla-li ze samého zlata, pak je to starý muž, po němž zdědí majetek. A měla-li muže, pak porodí syna, jenž bude pánem svého domu. A byla-li to koruna ze zlata, pak žena rychle zemře. A viděl-li vládce, že má na sobě korunu ze zlata, a nevěřil nebo se dopustil bezpráví, pak mu zhasne zrak, neboť oko je víra; a když nevěřil, odešla jeho víra, a víra je zrak, a když odešla jeho víra, odešel i jeho zrak. A měl-li na sobě korunu ze zlata a drahokamů, pak získá cizí moc a ztratí svou víru a její zákony a bude pokrytcem pro to zlato.

Oddíl písmeno tá

Navonění lidí výkladem snů

Abd al-Ghaní an-Nábulusí

před 1731; první tisk Kairo 1858 · arabsko-islámská

nese antickou tradici po Artemidórovi

O tomto pramenu

Arabský snář damašského učence an-Nábulusího, abecední slovník dvou a půl tisíce hesel. Z antické tradice čerpá přímo: Artemidóra přeložil do arabštiny Hunajn ibn Isháq v 9. století. Výklad tu téměř vždy míří na postavení, majetek a víru snícího, nikoli na jeho city.

Práva: volné dílo

Odkud je text: https://shamela.ws/book/1217

Miller

Sen o koruně předznamenává změnu způsobu v návycích vlastního života. Snící odcestuje daleko od domova a naváže nové vztahy. Smrtelná nemoc může být rovněž smutným znamením tohoto snu. Sen, že nosíš korunu, značí ztrátu osobního majetku. Sen, že někoho korunuješ, značí tvou vlastní hodnotu. Sen, že rozmlouváš s prezidentem Spojených států, značí, že se zajímáš o státní věci, a někdy ukazuje velkou touhu být politikem.

Deset tisíc vyložených snů, aneb Co je ve snu

Gustavus Hindman Miller

1901 · americká viktoriánská

nese úlomky antické tradice bez jejího systému

O tomto pramenu

Americký snář, který jako jediný zde zná telefon, železnici či výtah. Doktrinálně je nejvíce rozpadlý: drží úlomky antické tradice bez systému, který je kdysi držel pohromadě.

Práva: volné dílo

Odkud je text: https://www.gutenberg.org/ebooks/926