Ve snu má rozličné podoby. Bílý chléb poukazuje na příjemnou obživu z majetku, ať už tisíc nebo sto nebo deset, podle míry stavu toho, kdo to vidí, a podle toho, co mu přísluší. A hořký chléb je hořké živobytí. A sladký chléb je zdražení, je-li jako med nebo cukr, a rovněž pšenice. A kdo snědl chléb s výkaly, ten jí med s plástem. A nejlepší chléb je ten z pece, dobře propečený. A chléb poukazuje na vědomost a na islám, neboť je sloupem náboženství a oporou ducha a životem duše. A snad poukazuje na život a na majetek, jímž se drží duch. A snad bochník poukazuje na výtku a na žebrání a na uzel majetku, podle měr lidí. A snad bochník poukazuje na matku, která vychovává a živí a jíž je náprava náboženství a ochrana ženy. A prosátý chléb poukazuje na čisté živobytí a na nesmíšenou vědomost a na krásnou bílou ženu. Takže kdo viděl, že rozděluje chléb mezi lidmi nebo mezi slabými: je-li z těch, kdo hledají vědomost, dosáhne z vědomosti toho, co potřebuje; a byl-li kazatelem, jsou to jeho kázání a jeho rady, ledaže by ti lidé, kteří od něho vzali jeho almužnu, byli nad ním nebo byli z těch, kdo potřebují to, co má, neboť pak jsou to závazky, které se mu kvůli nim obracejí na ně a jichž kvůli nim dosáhne, a oni mají v tom menší právo, neboť horní ruka je lepší než dolní ruka a almužna je špínou lidí.
Oddíl písmeno chá