Kdo vidí ve snu, že má shromáždění ke kázání a napomíná v něm lidi, a není na to hoden, je v starosti a v nemoci a volá k Bohu o ulehčení; a mluvil-li slova spravedlnosti a moudrosti a byl ve svém napomínání pravdivý, přijde k němu ulehčení a vyléčí se ze své nemoci a vyjde z úzkého místa na široké, nebo bude zbaven dluhu, který na něm leží, nebo mu bude dáno vítězství nad křivdícím. A shromáždění, které vidí na místě, kde se lze nadít vzpomínání Boha — jako čtení Koránu, nebo prosba, nebo básně o odříkání či o bohoslužbě — poukazuje na to, že se to místo zbuduje moudrostí, v míře těch čtení a jejich správnosti. Byla-li v básni o odříkání touha, jejich vláda není úplná; a byla-li ta báseň milostná, je ta vláda neplatná. A shromáždění, v němž se sešli předčitatelé a čtou, na místě, kde se schází lidé státu a ti, kdo mají ve svém řemesle a ve svém umění jméno a pověst — lidé úřadu, kupci, lidé vědění — ti lidé nemají ve své práci sobě rovného, a to v míře toho, jak dobře čtou, jak mají líbezné hrdlo a jak daleko nesou jejich hlasy. Kdo vidí shromáždění, v němž je společnost učených, a sedí v jeho čele a byl na to hoden, je to pro něj vědění a další pozdvižení. Kdo vidí shromáždění, v němž je společnost sešlá pro soudní spor nebo pro svatbu — je to znak hrozivé věci, jejíž konec se obrátí k dobrému. A vidí-li shromáždění ke kázání a káže v něm, jeho věc projde, dokončí-li své kázání, a jinak se mu vyřízení jeho záležitosti odepře. A shromáždění je ve snu úřadem, v němž sedí, a zvířetem, na němž sedí, a plavidlem, v němž sedí a jehož dřeva jej zakrývají, a ženou, která se okolo něho zavine, a dítětem, které jej přijme, a jeho sluhou, který nahlíží do jeho tajemství; takže cokoli se s ním stalo, šířka či úzkost, je třeba připsat tomu, co jsme vyjmenovali. A kdo vidí, že jej pozvali na shromáždění, které nezná a na němž je mnoho ovoce a nápojů, je volán do svaté války a k tomu, aby v ní padl.
Oddíl písmeno mím