Vidět je ve snu poukazuje na muže a ženy a na malé z lidí, a na odpočítané peníze, neboť jsou ze země; a na to, že si člověk pamatuje a spočítá, co nabral z poznání nebo z poezie; a na poutní cestu a házení kamínků; a na tvrdost a přísnost; a na nadávání a utrhání na cti. Takže kdo viděl ptáka, jak slétl z nebe a sebral kamínek a odletěl s ním — bylo-li to v mešitě, zahynul tam spravedlivý muž nebo někdo ze spravedlivých mezi lidmi; a byl-li ten, kdo to snil, nemocný a byl z lidí dobra nebo z těch, kdo se tam také modlí, a nikdo z těch, kdo se tam modlí, neměl s ním tu nemoc společnou, potom ten, kdo to snil, je mrtev. A sebral-li kamínek z kostela, bere se výklad o záhubě nemocného tak, jak jsme uvedli výše. A sebral-li jej z jeho domu nebo z neznámého místa, zahyne tomu, kdo to snil, dítě nebo někdo jiný. A co se týká toho, kdo posbíral několik kamínků a svázal je do svého oděvu nebo je spolkl do břicha — sbíral-li je v mešitě nebo v domě učence nebo v kruhu rozpomínání, pobral z vědění a z Koránu a měl užitek z rozpomínání a z výkladu v míře toho, kolik kamínků posbíral. A sbíral-li je na trzích nebo na polích a u kořenů stromů, jsou to užitky z tohoto světa a dirhamy, které se mu nasbírají z plodů nebo z kamenů nebo z vyprošování a z almužny, každému člověku podle jeho odhodlání a jeho zvyku v bdění. A bylo-li to za stromy, jsou to dary od panovníka, slouží-li mu, nebo užitky z moře, obchoduje-li na něm, nebo vědění, které získá od učence, hledá-li je, nebo dar či dobrodiní od bohaté manželky, má-li dítě; a nemá-li dítě, bude mu od manželky dáno dítě. A co se týká toho, kdo je hodil do moře, tomu do něho odešel majetek. A hodil-li je do studny, vydal majetek na sňatek nebo na koupi sluhy. A hodil-li je do jámy na zásoby nebo do nějaké nádoby na jídlo nebo do námořního skladu, koupil za to, co měl, nebo v míře toho, co hodil, zboží, jež se pozná podle místa, kam hodil to, co měl u sebe. A házel-li jimi po zvířeti, jako po lvu, leopardu, opici, kobylce, havranu a jim podobných — bylo-li to ve dnech pouti, bude v budoucnu házet kamínky po sloupech, neboť původ toho házení je v tom, že Gabriel, nechť je nad ním pokoj, přikázal Adamovi, nechť je nad ním pokoj, aby jimi házel po satanovi, když se mu postavil do cesty, a tak se z toho stal zvyk. A nebylo-li to ve dnech pouti, byl ten kamínek jeho modlitbou proti nepříteli nebo proti zhýralci, nebo nadávkou, nebo svědectvím, které proti němu vydá. A házel-li jimi po něčem jiném než po těchto druzích, jako po holubech a po muslimech z lidí, byl ten muž nadávačem a pomlouvačem, který mluví proti spravedlivým mezi lidmi a proti počestným ženám. A kamínky jsou učenci mezi lidmi; a říká se, že jsou pokáním pro neposlušné a vedením pro nevěřícího. A někdy kamínky poukazují na svědectví, neboť chválily Boha v dlani Prorokově, nechť mu Bůh žehná a dá mu pokoj. A někdy se kamínek bere jako nemoc z něho, jako písek v těle; a poukazuje na věštění z nich; a chození po nich poukazuje na zlo a na spor. A někdy poukazuje na smrt, neboť se nosí na hroby. A někdy poukazuje těm, kdo mají živnost, na to, čím váží nebo měří, nebo na to, co se z něho vyrábí, a na jiné věci. A kamínky jsou řečí, v níž je tvrdost, a mnoho z nich je prací, která člověka zaměstná. A kdo viděl, že má v uších kamínek a ucho jej vyplivlo a odhodilo, ten slyší tvrdé slovo a jeho ucho je rovnou vyplivne.
Oddíl písmeno ḥá