Jistému člověku se zdálo, že ztratil své vlastní jméno. Stalo se mu nejprve to, že ztratil syna — nejen že ztratil to nejdražší, ale i proto, že chlapec se náhodou jmenoval týmž jménem —, a potom i to, že naráz ztratil celý majetek, když na něj podali několik žalob, v nichž byl odsouzen jako obžalovaný z provinění proti obci; a když ztratil občanskou čest a stal se vyhnancem, oběsil se a dokonal svůj život tak, že ani mrtev neměl jméno.
Místo v díle Kniha I, 5