Vidět je ve snu je bezpečím pro toho, kdo se bojí, a strachem pro toho, kdo je v bezpečí. A snad pohřebiště poukazuje na strach a naději a na vrácení se ke správnému vedení po zbloudění. A vidět pohřebiště lidí modloslužby je starost a trápení a strach a pochybnost ve víře. A jeho vidění poukazuje na místa novot a na pustý žalář. Pohřebiště poukazuje na onen svět, neboť je jeho jízdním zvířetem a do něho jde každý, kdo k němu přijde, a je držícím místem těl těch, kteří k němu přišli. A snad poukazuje na dům odchodu od světa a nábožnosti a uctívání a zanechání tohoto světa a na pláč a na napomenutí. A snad pohřebiště poukazuje na smrt, neboť je jejím domem. A snad poukazuje na dům nevěřících a lidí novot a na čtvrť chráněných národů, neboť ti v ní jsou mrtvi, a smrt je ve výkladu zkázou ve víře. A snad poukazuje na domy těch, kteří se trýzní hubícími činy a zkázou, a na domy smilníků, a na domy vína, v nichž leží opilí pohození jako mrtví, a na domy nepozorných, kteří se nemodlí a nevzpomínají na Boha, buď vyvýšen, a jejichž činy nestoupají vzhůru. A snad poukazuje na žalář, neboť mrtvý je uvězněn ve svém hrobě. Kdo tedy vstoupil ve snu na pohřebiště a byl v bdění nemocen, ten na ně přišel a umřel na svůj neduh, a tím více, postavil-li si na něm dům nebo příbytek. A nebyl-li nemocen, tak pohleď: byl-li v čase svého vstupu pokořen a plačící nebo přednášel-li Knihu Boží, buď vyvýšen, nebo modlil-li se ke qible, bude tím, kdo vchází mezi lidi dobra a kruhy vzpomínání, a dostane nábožnost a bude mít prospěch z toho, co vidí nebo slyší. A byl-li v čase svého vstupu odhalen nebo smál-li se nebo močil-li na hroby nebo kráčel-li s mrtvými, vchází mezi lidi zla a nevázanosti a zkázy víry a vybírá si je před tím, na čem jsou. A vstoupil-li na ně s výzvou k modlitbě, napomenul toho, kdo napomenutí nepřijímá, a přikázal dobré tomu, kdo neposlouchá, a stál v právu a vydal pravdivé svědectví mezi nepozorným, nevědomým nebo nevěřícím lidem. A známé hroby jsou věcí pravdivou. A viděl-li, že vešel na známá pohřebiště, aby se tím vstupem dal napomenout, a hovořil slova nábožnosti a moudrosti a obrácení, vstupuje do pravdivé věci, v níž se bude namáhat. A nedal-li se napomenout, je ve věci, v níž je nedbalý. A kdo vešel na pohřebiště nebo nohou stoupl na kosti mrtvých, byl přiveden do zmaru.
Oddíl písmeno džím